Je návštěva swingers klubu zpestřením sexuálního života páru?

3. ledna 2017 v 12:21 | Barbora
Toto je běžné klišé, které je v souvislosti se swingers používáno. Používají ho majitelé swingers klubů jako součást PR svých aktivit, protože jim generuje zisk. Používají ho páry chodící do swingers klubů, aby si nemusely přiznat smutnou pravdu o jejich sexuálním životě. Nebude však tak těžký úkol, tuto lež v tomto článku vyvrátit.

Historicky první swingers párty jsou pořádány v souvislosti se sexuální revolucí někdy v 60. letech. Konečně je zlomen vliv náboženských institucí, které zakazují předmanželský sex a cizoložství. Manželským párům to dává konečně naději poznat více sexuálních partnerů za život a naučit se i nové způsoby milování, kterými mohou obohatit i svůj vlastní manželský sex. V této době jsou swingers párty jasnou možností, jak zpestřit sexuální život páru. Bylo by pak velkým omylem se domnívat, že tato situace je po 50 letech stále v platnosti.

V dnešní době je úplně normální mít za život více sexuálních partnerů. Ale existují i páry, které spolu začaly chodit ještě před začátkem sexuálního života, a jejich vztah může trvat po celý život. Pro tyto páry samozřejmě návštěva swingers funguje i v dnešní době jako zpestření. Ale kolik takových párů ve svém okolí znáte? Podle mého názoru jich existuje velice málo. To je první typ párů, který do swingers klubů chodí. Druhým typem párů, kteří swingrují, jsou ty, jejichž sexuální život je v krizi. Tato krize může být dána tím, že jeden nebo oba partneři jsou prostě sexuální tragédi. Mohou tam být i zdravotní důvody, které neumožňují párům prožívat sex jako za mlada.

Tyto dva typy párů pak tvoří jádro návštěvníků swingers klubů. Setkávají se tady tedy páry bez zkušeností, sexuální zoufalé páry a sexuální mrzáci. Většinová společnost se zdravým sexuálním životem se logicky takovému prostředí vyhýbá. Swingeři mají naproti tomu falešný pocit, že jen oni mají odvahu k plnému sexuálnímu životu. Ačkoliv roste počet jejich sexuální partnerů, jako milenci se nikterak nevyvíjí. Je to za prvé tím, že lidé s kvalitním sexuálním životem se v tomto prostředí nemají důvod zdržovat, takže není od koho se učit. Druhý problém je, že sexuální zkušenosti se daleko lépe předávají, když partnera milujete a máte k němu důvěru. Jestliže většina lidí se ve swingers miluje stylem, který velmi připomíná sex s nafukovacími panáky a pannami, tak se nic neaučíte. Přitom napřiklad anální sex nelze naučit, pokud ho nepraktikujete s někým, který důvěrně zná vaše tělo.

Tím, jak začne pár navštěvovat swingers klub pravidelně, začíná bohužel přijímat polopravdy a lži tohoto prostředí. Malinko to připomíná i fungování sekty, byť vymývání mozků nebývá tak cílené. První takovým "moudrem", který pár musí příjmout, je, že sex ve dvou dříve nebo později začne být nuda. Jelikož je to zkušenost drtivé většiny swingrujících párů, není až tak těžké se v tomto prostředí s něčím takovým ztotožnit. Navíc pak nevypadá sexuální situace páru tak zoufale, mohou si říci : "není to náš problém, tohle čeká na každého". Tito chudáčci si pak dál žijí v bublině swingers světa a historkám o kvalitním párovém sexu už nevěří.

Jak jsem psala už na začátku, povídačky o zpestření parnterského sexu použivají i swingers kluby s cílem nalákat nové zákazníky. Nejde o nic jiného než o zavádějící reklamní slogan, pomocí kterého chtějí rýžovat na sexuální krizi některých párů. Cílem swingers podniků není tyto krize vyřešit, naopak jejich cílem udržovat páry ve stavu sexuálního zoufalství, ve kterém nebudou vidět jinou možnost svého sexuálního života než chození do swingers klubů. Holt, je to smutný příběh, kámo.
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Hed Hed | 9. ledna 2017 v 8:33 | Reagovat

Píšeš blbosti.
Než se začneš navážet do swingers tak trochu studuj. Např. historie se začala psát dříve než v 60. letech. Už za druhé světové....
Většina? Kdo to je? Kdo definuje?
Nechodí? Možná ani netuší....
A proto je třeba dělat osvětu...
A ti v článku uvedení jako nezkušení dříve nebo později budou zkušení a ti patří potom kam?

Jen jedno: sny mají všichni, jen nekteří je však dokáží opravdu naplˇnovat ....

2 Barbora Barbora | 9. ledna 2017 v 13:04 | Reagovat

Ti nezkušení hlavně ve swingers klubu žádné pořádné zkušenosti nevyrobí, protože ten sex, který se tam předvádí, to je prostě jedna velká marnost.

A co se týče těch snů, dokázala jsem si splnit všechny své erotické fantazie aniž bych musela zavítat do swingers klubu. Lidé, kteří do swingers klubů, mne naopak přijdou naprosto bez fantazie, jak stádo pasivních konzumentů sexu

3 Jarda Jarda | 9. ledna 2017 v 16:03 | Reagovat

Na základě Tvé diskuze na foru Bunkru jsem se podíval na Tvůj blog. Nechápu proč na sw chodíš. Jsi tedy stejný chudáček z Tvého pohledu... To že něco nechápeš a nerozumíš tomu neznamená že to musí být špatně. Lidská sexualita  je hodně rozmanitá... Neoblékej se do malé košile když jinému padne... Chyba není v košili je v hlavě toho kdo ji na sebe souká... Jsi především pokrytec a mentální retard... Je my líto že to takto musím napsat...

4 Barbora Barbora | 10. ledna 2017 v 10:43 | Reagovat

Ještě jsem na blog nenapsala článek o zalejzačích, kam patřím i já. My zalejzači vedeme kvalitní sexuální život, do swingers klubů chodím jen kvůli rautu, sauně nebo když se nemáme kde pomilovat

5 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | Web | 19. ledna 2017 v 12:17 | Reagovat

[4]: Co tam mají dobrého?

6 Alue Alue | E-mail | Web | 19. ledna 2017 v 12:29 | Reagovat

Vůbec takovéto úchylné praktiky nechápu. Připadá mi to extrémě odporné a hnusné. Zvrácenost, kterou normální člověk prostě dělat nebude.

7 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 19. ledna 2017 v 13:10 | Reagovat

[6]: A kdo má kredit na hodnocení sexuálního života jiných jako nenormální, puso? Ty určitě ne.

[2]: Já myslím, že jaké si to člověk udělá, takové to asi je... *mrk mrk*

[4]: OMG tam jsou sauny! Jdu tam, kde je nejbližší?

Jo, já bych to tak černě a kriticky neviděla, jak říkají komentáře přede mnou. I když osobně bych si swingers dala jen s partou kamarádů, které znám. Jako víš co, když tam není nikdo, kdo by mě přitahoval, tak proč bych sakra měla souložit s nějakym hnusnym dědkem, když můžu se svýma přitažlivýma kamarádama a kamarádkama. S neznámýma lidma, se kterýma se znám třeba den...to fakt ani náhodou, pokud by se nejednalo o něco, co by mělo podobu Dionýsových mystérií.

8 Jana Jana | E-mail | Web | 19. ledna 2017 v 13:15 | Reagovat

[4]: Přidávám se k Bloudičce - co a jak tam vaří?

A moje otázka - je cena "vstupného" úměrná, nebo jídlo a sauna jsou jakýmsi bonusy?

Na druhou stranu když jde někdo na swingrs, třeba se tam odváží k něčemu, čemu by se sám neodvážil. Můj případ to není, já bych asi chcípla, ale existují tací beztak ...

9 inspiracenauteku inspiracenauteku | Web | 19. ledna 2017 v 16:07 | Reagovat

Zajímavý článek, ale já upřímně si myslím, že to až moc shazuješ, i když jakoby chápu pointu. Ale vidím v tom spoustu pozitivních věcí. Plus by se mi líbil třeba jako vyloženě LUXUSNÍ swingers klub

10 Melkora Melkora | Web | 19. ledna 2017 v 16:23 | Reagovat

Malý dotaz! Jak to všechno víte?

11 Miloš Miloš | Web | 19. ledna 2017 v 21:00 | Reagovat

A kolik se tam tedy platí, že bych rozbil prasátko :)

12 padesatka padesatka | E-mail | Web | 19. ledna 2017 v 21:06 | Reagovat

[5]: Ty se fakt neztratíš, nikde...:)

13 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 19. ledna 2017 v 22:50 | Reagovat

Zajímavý okýnko do míst, o kterých většina z nás jen zaslechla. Osobně jsem si swingers kluby představovala jako místo pro odvážné, ne pro ty, kterým to doma neklape.

14 Lufienne Lufienne | Web | 20. ledna 2017 v 0:04 | Reagovat

Já bych do něčeho takového s partnerem rozhodně nešla. Nemyslím, že by vztah z krize mohl dostat sex s cizími lidmi... Asi jsem na takovéhle orgie až moc velká romantička xD Ale pokud to někoho baví, tak proč ne, ale určitě to není nic pro mě.

15 dvavjednom dvavjednom | E-mail | 20. ledna 2017 v 8:33 | Reagovat

několik připomínek vážená....
1) kolik swingers klubů jste navštívila? ( jestli jeden tak kolikrát )
pokud ano tak se hodně blížite úrovni těch...jak jim to říkáte ubožíků a mrzáků ?? jestli jste v tomto směru bez zkušeností o čem vlastně píšete ??
2) trváte-li na názvu swingers,tak snad by se dalo souhlasit šedesátá léta...ale jestli si vystačím s výrazem " orgie  " tak se můžu vrátiit do období antiky a myslím si že i období Staré říše mělo bohaté zkušenosti s akcemi podobného typu.
Když jdu na hostinu vyhlášenou tím jaké se na ní pořádají orgie...v podstatě jdu na swingers.
3)Co Vám říká pojem tolerance ?
Mám rád ostrá kořeněná jídla.Někteří mě kritizují vyrábím jednotnou chuť jídla - pálivou.
Většinou mě takhle kritizují  lidé,kteří nikdy si nic ostřejšího nedali.
Já umím i přes pálivou chuť vychutnat všechny nuance chutí !!
Ale toto kritik odmítá třebas jen připustit.
Jsem snad proto chuťový mrzák,zoufalec a ubožák ?

16 Ysanne Ysanne | E-mail | 20. ledna 2017 v 10:06 | Reagovat

Swingers klub je hlavně o pohodlí. Za prvé je tam vybavení, které běžný člověk doma většinou nemá - třeba sauna, bazén, vířivka, nějaký ten kříž, pouta, kláda a pod. BDSM věcičky. A za druhé jde o to, že pokud někdo v sexu nějakou mírně "úchylnou" libůstku - BDSM, bukkake, kandaulismus, exhibicionismus, voajárství... ovšem zároveň tato jeho "úchylka" jeho sexuální život zcela neovládá, jako že to nemusí mít denně nebo každý týden, ale jako zpestření to chce jednou za čas, párkrát do roka, tak nejspíš nemá ani čas ani chuť se pro realizaci těchto zálib složitě seznamovat přes nějaké specializované komunitní weby a pak takovou akci složitě předem plánovat. Žijeme v rychlý době, kdy čas jsou peníze, takže je jednodušší prostě zajít do klubu a zjistit, jestli tam ten večer člověk potká někoho, s kým by si své netradiční libůstky užil. Pokud potká, fajn, pokud ne, tak dá jídlo a saunu a taky je happy. Jestli je to "komerční"? No, je to úplně stejně komerční, jako když jsem líná se doma vyvařovat s thajskými specialitami a radši si na ně zajdu do restaurace.

17 Marka Marka | Web | 20. ledna 2017 v 10:24 | Reagovat

popravdě mě nikdy nenapadlo nad tímhle přemýšlet... snad je to tím, že se o takové věci nezajímám, nebo tím, že jsem ještě dost mladá... Mám přítele, stávajícího sexuálního partnera a v tomhle věku nemáme problémy, které by vedli ke swingers party... naopak mě tvůj článek nutí přemýšlet, jaké to může být v manželství po tolika letech :)

18 Jarda Jarda | 23. ledna 2017 v 15:35 | Reagovat

[7]:Pokud jsme u "Normálnosti" tak Barbora je lesba což není normální... Mě to nevadí ani nepohoršuje ... Jen že Nenormální chce hodnotit co je normální.
Tzn.: Všichni lidi jsou Blázni jen já jsem letadlo ... Jen tak dál

19 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 23. ledna 2017 v 15:39 | Reagovat

[18]: Asi jsi nikdy nezažil dobrej sex s chlapem, co? Když tvrdíš o homosexualitě, že je nenormální. Chudáčku jeden "nenormální".

20 Barbora Barbora | 24. ledna 2017 v 10:55 | Reagovat

[5]: Tak na rautu mají řízečky, kuřecí stehýnka, vlašák, obložené chlebíčky, sýry, olivy, hromadu ovoce, ředkvičky. Největší hříchem, který tam probíhá je obžerství. Lidi jsou tam schopni se nacpat i v jednu v noci. Následná nadváha pak není moc sexy

21 Barbora Barbora | 24. ledna 2017 v 11:10 | Reagovat

[15]: Mám zakázáno navštěvovat swingers kluby sama. Mohu tam chodit jen v doprovodu své slečny. Protože v těchto podnicích často vyvolávám konflikty, tak se tam většinou pohádáme. Zrovna včera mi moje slečna oznámila, že už tam se mnou chodit nechce, což mohu brát i tak, že jsem jí konečně z tohoto světa vyléčila. Ve swingers klubu jsem byla celkem čtyřikrát a to jen v Bunkru. Do Paradisa mne odmítli vpustit. :) Jelikož jsem holka, hodně chlapů mi píše, abych jim do klubu dělala doprovod, protože z toho kouká buď levnější vstupné nebo je to i podmínka vstupu do podniku. Ráda si s nimi píšu a tahám z nich drby, takže mám poměrně dost dobrou informační síť a vím, co se kde šustne. Moje přítelkyně chodí do swingers přes 2 roky a navštívila všechny kluby v Praze kromě Sabinovky.

Co se týče tolerance. Tak nejsem netolerantní. Pouze poukazuji na to, že ti lidé, co tam chodí, řeší nějaký problém, který vychází z toho, že jejich partnerský sexuální život zkrachoval

22 Barbora Barbora | 24. ledna 2017 v 11:15 | Reagovat

[18]: Nejsem lesba, jsem bisexuální. Píšu to všechno z pohledu lásky a zamilovanosti, která je vlastní heterosexuálům, bisexuálům i homosexuálům. Láska je tvůrčí činnost, která vyžaduje snahu tomu druhému porozumět a to generuje ten nejkrásnější sex. Swingers prostředí lásku a zamilovanost téměř nesnáší, chodím tam pouze pasivní konzumenti, kteří jsou vůči sobě lhostejní.

23 Barbora Barbora | 24. ledna 2017 v 11:17 | Reagovat

[16]: Ysanne: můj názor je ten, že veškerý sex, včetně odchylek je v prostředí swingers klubu béčkový. Kouzlo exhibicionismu je právě v tom adrenalinu, že vás někdo může někdo vidět. Několikrát jsem se milovala v parku a občas došlo k trapné situaci, že šel někdo kolem. Když jsem to dělala se svou přítelkyní ve swingers klubu žádný takový adrenalin jsem necítila. Navíc jsem zjistila, že lidé chodící do swingers, nejsou většinou schopni svobodně se sexuálně realizovat mimo klub. Chybí jim odvaha, proto si raději zaplatí vstupné do swingers klubu a své odchylky realizují tam. Majitelé těch podniků se mnou ruce, mají své klienty v hrsti. Jsou to pasivní konzumní erotiky bez fantazie

24 Þórví Þórví | 29. ledna 2017 v 18:20 | Reagovat

Hovoříte z vlastní zkušenosti - návštěvy některého z podniků?

25 Þ. Þ. | 29. ledna 2017 v 18:26 | Reagovat

[24]: Beru zpět poté, co jsme si přečetla další články. :-)

26 Judy Judy | 30. ledna 2017 v 19:15 | Reagovat

Nevím, kdo jsi, ale jsi blbá nebo blbý jako tágo- píšeš o něčem, o čem vůbec nic nevíš, a to je známka velice nízké inteligence. Nechci tě urážet, ale je to bohužel tak a nic s tím nenaděláme. Bože! Lidé ve swingers klubu prostě mají moc rádi sex, více než běžná populace, a nebojí se experimentovat. Sexuální orgie v mnoha lidech mají větší sílu, než když šukáš ty, Barboro, s Tvým přítelem nebo přátelkyní, kterého nebo které (jaké jsi Ty vlastně pohlaví? zda v tom máš jasn?), mi je upřímně líto. Možná jsi příliš mladá nebo máš vygumovaný mozek školskými kravinami. Lidé se učí od sebe navzájem a rozšiřují si sexuální obzory - víc hlav více ví, to je staré pořekadlo, a ve swingers klubech jsou často stálí hosté...

27 Barbora Barbora | 31. ledna 2017 v 15:32 | Reagovat

[26]: Víš Judy za svůj život jsem vystřídala přes 120 sexuálních partnerů, ale nikdy jsem se nesnížila k tomu, abych chodila mezi ty zoufalce do swingers klubu. Pro mne fakt není problém si najít sexuálního partnera, nejsem zoufalá, abych se musela nabízet ve swingers klubu. Takže zkušenosti lze získávat i mimo swingers kluby. Do klubů se totiž se soustřeďují lidé s nefunkčním sexuálním životem. Není náhodou, že jejich "orgie" začíná a končí za zavřenými dveřmi klubu. Mimo klub nejsou schopni se odvázat. A to co tam předvádí, je normální marnost. Pokaždé, když jsem tam byla, jsem se musela ovládat, abych se těmu, co jsem tam omylem zahlédla nemusela smát. To, že tam jsou stálí hosté jen dokazuje, že swingers není žádné východisko, je to jen past pro sexuálně zoufalé jedince, ze které je těžké se dostat. Kvalitního sexu nelze docílit souloží s náhodnými návštěvníky klubu. Je to dlouhodobý proces, ke kterému je potřeba mít stálého parťáka. Moje současná láska je toho důkazem.

28 Judy Judy | 4. února 2017 v 23:06 | Reagovat

Hele, Barboro, ty vypadáš jako velice vysazený(á) na tyto kluby, máš zřejmě nějaký vnitřní problém, že takto zaujatě odsuzuješ. Nezapomeň na TOLERANCI, kouzelné slůvko - ty nemůžeš někomu diktovat, jak má souložit, Barboro! Každý člověk je jiný, má jiné nálady, potřeby, do klubu se chodí pobavit, prostě je to zábava, není potřeba, abys takto odsuzovala-ale většinou lidé, kteří něco takto jako ty tvrdošíjně odsuzují, tak mají sami nějaký problém. Kdyby neměli, tak by je téma vůbec nijak nezajímalo a psala byste třeba o tom, jak se se svou velkou láskou na sebe napojujete a jak je to úžasný šukat jenom s jedním člověkem a jaká je to ohromná láska  a jak se spolu sexuálně rozvíjíte atd...a přinášela bys čtenářům krásné zajímavé poznatky. Ale to se z nějakého důvodu (to si nad tím popřemýšlej sama) neděje. Možná se Vám v nějakém swingers klubu stalo něco strašlivého?

29 Barbora Barbora | E-mail | 6. února 2017 v 11:50 | Reagovat

Problém mám, stačí se přečíst můj první článek na tomto blogu. Takže to není žádné tajemství. Je to problém lidí, kteří začali randit s člověkem se swingers minulostí. Mne se už ozývají další takoví lidé, takže je dobré, že máme blog, kde si můžeme vyměňovat zkušenosti. TOLERANCE je sice hezké slůvko, ale TOLERANCE ke špatným věcem je v podstatě slabost. Na tomto blogu budou přibývat další články, protože nemohu mlčet k tomu, co se ve swingers klubech děje. Jak to poznamenává mužské duše, jak to poznamenává ženské duše - zbavuje je to veškeré intimity a důstojnosti. Jak prostředí swingers klubů manipulativní. Jak swingers kluby vydělávají na lidské osamělosti, na zoufalství sexuálního života některých párů. Musím bojovat s tou klamnou mediální propagandou swingers klubů.

30 Ysanne Ysanne | 20. února 2017 v 21:20 | Reagovat

Barbora je prostě asi příliš mladá a současně čerstvě zamilovaná, takže má názory jak hrdinka z knížek pro ženy od Vlasty Javořické. To přejde...
Píšu to znovu, doba je dnes strašně rychlá, nemám čas hledat několik týdnů na netu někoho, s kým si zrealizuji touhu po bukkake, koukání se na dva bi kluky spolu, svázání a zbičování subíka apod. Realizace úchylek je v klubu úplně stejně béčková jako je "béčkové" to, když jde člověk do kina na 3D holywoodský akční trhák místo toho, aby dal dohromady amatérský divadelní soubor a s ním nacvičil představení. Ale kolik procent populace nacvičuje amatérské divadlo a kolik procent chodí do IMAXu? Tak to prostě je - sestimsmiř. Jistě, nějaký staromilský romantik proti tomu taky může začít bojovat, jak je to hnusné, jak za První republiky se scházeli lidi v Sokole a v Orlu a jak na každé vesnici měli divadelní spolek... zatímco dnes Sodoma Gomora, lidi jsou líní a komerční. Když to někoho baví, pokoušet se zastavit povodeň s kbelíkem a hadrem, tak good luck. Osobně to vidím tak, že znám tisíce zábavnějších a příjemnějších způsobů, jak ztrácet čas než je boj s větrnými mlýny, ostatně i ten don Quijote nakonec zmoudřel.

31 Barbora Barbora | 20. února 2017 v 21:37 | Reagovat

[30]: Mila Ysanne, napsala jsi presne to, co jsem chtela. Swingers je proste eroticky fast food, kdo chce kvalitni sex, sezene se kvalitni suroviny a nauci se varit. A to je jedno z mych hlavnich sdeleni.

32 Ysanne Ysanne | 20. února 2017 v 21:38 | Reagovat

A jen tak na okraj - přijde mi slušně řečeno velmi nezdvořilé až přímo hnusné urážet jako "sexuální tragédy a mrzáky" ženy (daleko častěji však asi muže), kterým už není náct, ba dokonce třeba už ani těch třicet, a tak jim jejich zdravotní stav prostě (i kdyby se na hlavu postavili) nedovolí svůj protějšek sexuálně potěšit pokaždé, když on na to má chuť. Problémem dnešní doby už dávno nejsou ženy, které pořád "bolí hlava", ale spíše muži, kteří nejsou schopni (případně ochotni, někdy obojí dohromady) "plnit manželské povinnosti" častěji než jednou za měsíc. Jistě, toto lesba asi nikdy nepochopí (resp. je jí to fuk), ale syrová realita je taková, že třetina mužů už kolem třicítky má pravidelné problémy s erekcí, u mužů kolem čtyřicítky je to víc jak polovina. To si ti pánové mají kvůli tomu jako hodit mašli či co? (Nebo si nechat nadávat do sexuálních mrzáků a tragédů?) Rozumnější z nich své partnerce prostě tolerují, že "jí to udělá" ještě i někdo další. Ostatně již jedno velmi staré české přísloví praví, že kdo oře pole mé, jest přítel můj, neboť šetří pluh můj :-)

33 Ysanne Ysanne | 20. února 2017 v 22:03 | Reagovat

Víš, Barboro, i člověk, který umí vařit velmi dobře, prostě nemá čas (či chuť, případně obojí) každý den strávit hodinu  nebo ještě víc u sporáku. Život je příliš krátký a tak jen kvůli tomu, že jsem schopná uvařit slavnostní večeři o pěti chodech včetně třípatrového schwarzwaldského dortu coby chodu závěrečného, to nemíním dělat každý den, ba dokonce ani každý týden nebo každý měsíc.
Podle mého není vůbec nic špatného na tom, zajít si do fast foodu - ještě navíc když fast food není jenom mekáč nebo plukovník Sanders, fast food je třeba taky sushi bar, Bombay Express či Loving Hut, vlastně i drtivá většina "čín" a pizzerek i všech restaurací, co vaří "meníčka", jsou de facto fast foody, které se akorát tváří, že jsou něco lepšího...

34 Ysanne Ysanne | 20. února 2017 v 22:25 | Reagovat

A ještě jeden detail - současně kvantita i špičková kvalita je dost velký problém. Pokud někdo potřebuje sex 10x týdně, tak se to bez "fast foodu" prostě zvládnout nedá - leda by dotyčný/á byl rentiér. Stejně jako většina pracujících i studujících si  denně nevyvařuje teplá jídla (a ani nemá na to, aby každý den zašli na oběd i na večeři do Imperialu), ale chodí v poledne na meníčka (či se dokonce odbudou bagetou) a k večeři si dá chleba s paštikou, nějaký polotovar ohřátý v mikrovlnce nebo (v tom nejlepším případě) zeleninový salát, tak taky normální člověk si opravdu nemůže dovolit "zabíjet" desítky a desítky hodin sháněním kvalitních milenek či milenců, eventuálně shodně naladěných "úchylkářů".
Pokud někomu stačí kvalitní sex se splněním si všech možných "libůstek" 1-2x za měsíc, swingers klub opravdu nepotřebuje  - stejně jako nepotřebuje fast foody někdo, kdo se každý měsíc 14 dní v kuse postí jen s ovocem a zeleninou.

35 Barbora Barbora | 21. února 2017 v 5:04 | Reagovat

[34]: S pritelkyni soulozime temer ob den. A stale prichazime na nove moznosti, co se da v sexu vymyslet, dostaly jsme se tak daleko jak nikdy pred tim. Stridaci jsou mi k smichu, co asi tak stihnou vyzkouset? Asi starou belu, dost casto ani netusi, ze sex lze nejak rozvijet.

36 Ysanne Ysanne | 23. února 2017 v 1:14 | Reagovat

Pro ženu, která se miluje se ženou, je to asi těžké pochopit, ale muži fakt nejsou roboti ani nemají mezi nohama hydraulickou sbíječku.
Erekci skoro každý den mají tak náctiletí kluci, kterým testosteron stříká i ušima - a to ještě ne všichni, ale řekněme, že tak 70-80% ano, Tento sexuální apetit jim ale vydrží tak maximálně dva tři roky. U mužů starších dvaceti let se chuť na milování každý druhý den objeví (a to opět zase ani zdaleka ne u všech) pouze ve fázi akutní zamilovanosti, která má trvání pouhých pár týdnů, maximálně měsíců. Je zcela vyloučeno, aby po pěti a více letém vztahu byl muž "připraven" každý druhý den ať je zima nebo léto, ať je venku hezky nebo ošklivě, ať má zdravotní problémy nebo  nemá, ať má skvělou náladu nebo se právě zhádal se šéfem, ať.... prostě i kdyby mu umírali rodiče, i kdyby přišel o práci, i kdyby se právě dozvěděl, že mu diagnostikovali rakovinu, tak bude vždy a za všech okolností schopný a ochotný své partnerce poskytnout sexuální potěšení.
Paní doktorka Fifková, na kterou se tu jinde odvoláváš, v jednom svém článku velmi podrobně popisuje, jak (špatně) taky může dopadnout muž, který se snaží za každou cenu uspokojit sexuální apetit své partnerky - pokud neskončí včas v rukou odborníka, může    ze sebe "úspěšně vyrobit" totálního impotenta. A prvním krůčkem na této šikmé ploše byla snaha pomilovat se se svou partnerkou bez ohledu na přestálý stres, velkou únavu nebo momentální zdravotní indispozici, protože ji tím tak chtěl ten muž potěšit.
Opravdu to byl moudrý člověk, který řekl to o tom poli a pluhu ;-)
Nevím, za čím chodí do swingers jiné páry, to by ses musela zeptat jich. My tam chodíme právě jako do toho fast foodu či restaurace, tedy nasytit se. Do hospody jde člověk v prvé řadě proto, že se potřebuje najíst, neb má hlad. Do swingers se podle mého ve většině případů chodí z důvodů velmi podobných.
Prostě jednoduchá rovnice: Hlady nevidím? Jdu do fast foodu. = Šukala bych, až bych brečela? Jdu do swingers.

37 Barbora Barbora | E-mail | 23. února 2017 v 3:19 | Reagovat

[36]: Ysanne, tady se ve vetsine shodneme. Pary, ktere vedou kvalitni sexualni zivot nejsou typicti navstevnici swingers klubu. Pary, kterym to uz tolik nefunguje, treba prave kvuli neschopnosti erekce, chodi do swingers klubu. Pravda je takova, ze rada problemu sexualniho zivota paru, se da vyresit vhodnou komunikaci, ale soucasni lide nemaji cas komunikovat a snazit toho druheho pochopit. Tak si zaplati vstupne do swingers klubu, protoze je to jednodussi.

38 Ysanne Ysanne | 1. března 2017 v 16:30 | Reagovat

Barboro, kvalitní sexuální život může vést i pár, kde jeden chce (a může) daleko častěji než ten druhý. Tito lidé se mohou velmi milovat, může se jim ten společný sex velmi líbit a naplňovat je, ale jeden z nich "to" prostě potřebuje častěji - a pokud ho nebaví nebo dostatečně neuspokojuje věčně onanovat, tak je návštěva swingers ještě tím nejlepším řešením, protože ve swingers se jeden moc nezamiluje.
Druhou věcí je, že po několika letech vztahu mají nějaké problémy v sexuálním životě (a zvláště ve věci nesouladu co do frekvence) prakticky všichni - proto taky průměrná délka trvání jednoho manželství (i vážně míněného vztahu bez papíru) je zhruba 7-10 let. Prostě stará známá story - jeden to potřebuje častěji než druhý a tak si najde milenku/milence a omylem zamění skvělý sex za zamilovanost nebo dokonce lásku - a neštěstí je hotovo. Případně se ten milenec (ta milenka) příliš zamiluje a začne chtít, aby se rozvedl(a).
Že lidi dneska často nejsou schopní a ochotní spolu o problémech komunikovat, s tím souhlasím - ale některé věci zkrátka nevykomunikuješ, ani kdyby ses ukomunikovala k smrti. Pokud je někdo od přírody "skřivan", který se samovolně budí v šest ráno, ale v deset večer mu padá hlava, tak s ním můžeš komunikovat od rána do večera, ale "sovu" z něj neuděláš. A to samé v tom sexu - pokud to někdo nepotřebuje častěji než dvakrát do měsíce, tak z něj sexuálního "přeborníka" nevyrobíš, ani kdybys mu vymluvila do hlavy díru (a to samé pokud to někdo naopak potřebuje 3-4x týdně - mluvit do něj můžeš jako do dubu, ale jeho sexuální apetit tím nesnížíš :-))).

39 Ysanne Ysanne | 1. března 2017 v 16:39 | Reagovat

Nebo jak chceš v páru "vykomunikovat" to, že jeden z páru zjistí, že by ho/ji občas docela vzrušovala možnost někoho při sexu svazovat nebo dokonce bít (či naopak být svazován(a) a bit(a)), ale druhému z tohoto páru se něco podobného hnusí? Nebo ještě hůř, když o tom spolu začnou mluvit, tak zjistí, že by se jim oběma líbilo toho druhého svazovat/bít, ale ani jeden sebeméně netouží po tom být sám svázán/bit?
Dosadit lze samozřejmě i další "libůstky". Přímo typický je kandaulismus (zvláště ze strany muže) nebo touha vyzkoušet bukkake (ze strany ženy).

40 Barbora Barbora | 31. března 2017 v 1:33 | Reagovat

[39]: Ysanne, nemohu souhlasit. Když se dva milují, tak opravdu nemůže fungovat tak, že si jeden čas od času odběhne do swingers klubu. Tomu druhému takhle způsobí velké trápení a ani se tam nemusí zamilovat. Moje současná láska chodila sama několik měsíců do swingers klubů a to i poměrně často. Přesto bych jí způsobila velký smutek, kdybych se tam vypravila sama. To je důsledek lásky, kterou spolu prožíváme.

Píšeš, že swingers tady zabraňuje lásce, kterou dokonce označuješ za neštěstí. Pro mne tedy láska žádné neštěstí není a dost mne právě štve prostředí swingers klubů, které se lásky tolik bojí. Důsledkem toho všeho je opravdu nechutně bezcitná atmosféra v rámci swingers klubů.Sex bez lásky je opravdu dost podřadný. Je to jako souložit s nafukovacím panákem či pannou. Jsem proto, aby se prostě lidé zamilovali znovu a nebyli odkázání kvůli společnému majetku na nekvalitní sex ve swingers klubech.

Součástí zamilovanosti je i to, že člověk je schopen dělat i věci, které se mu hnusí. Já už jsem do takové situace několikrát dostala. Především je dost nepravděpodobné, aby někdo v rámci dospělého páru najednou zjistil, že má nějaké nestandardní sexuální potřeby. :)

41 Ysanne Ysanne | 19. dubna 2017 v 16:33 | Reagovat

Ach jo, Báro, Ty jsi jako malé dítě :-(

1) Ne každý člověk je žárlivý jako Ty. Jsou lidé, kteří (slovy Manon Lescaut) "žádají jen věrnost duše" a "věrnost těla" je jim ukradená o půlnoci. Tito lidé potom nikterak netrpí tím, že jejich protějšek do klubu chodí, ba naopak mu/jí upřímně přejí, aby si užila(a).
Ano, je pravdou, že podobných jedinců je velmi málo - ale existují.
Uznávám, že pokud někdo chodí do klubu "natajňačku", protože ví, že by to jeho "drahá polovice" (lhostejno jakého pohlaví) nerozdejchala, tak je to špatně. Na straně druhé je třeba se podívat na život realisticky - a statistiky praví, že 80% mužů a skoro 60% žen je svému protějšku alespoň jednou v životě nevěrných. Mám-li si tedy vybírat, jestli můj protějšek se vyspí s kolegyní z práce (bývalou spolužačkou, kamarádkou z dětství, servírkou v hodpodě, kam často chodí...), půjde za prostitutkou nebo do swingers, pořád mi ještě varianta č. 3 přijde jako ta nejlepší.
Ano, můžu naivně věřit, že jsem (a byla jsem i budu) jeho jediná, ale na pohádky jsem už trochu stará :-)

2) Pleteš si lásku a zamilovanost. Láska samozřejmě není tragédie, ale tragédií je, pokud někdo skvělý sex považuje za zamilování se nebo dokonce za lásku. Ženy, které jenom proto, že konečně s nějakým mužem zažily skvělý sex, se mylně domnívají, že tohoto muže milují, jsou na nejlepší cestě k tomu, aby skončily jako odstrašující příklady a la "Bez dcerky neodejdu", "Bílá Masajka" apod.

3) Pokud si myslíš, že jediné, co může dva lidi k sobě táhnout, je společný majetek nebo děti, tak nevíš vůbec nic o lásce (a vlastně vůbec o životě). A pokud si myslíš, že nějakým "důkazem" lásky je to, že jak jeden tak druhý z toho páru je schopný a ochotný svůj protějšek sexuálně uspokojovat pokaždé, když si tento protějšek vzpomene, případně že pokud jeden z tohoto páru má potřebu sexu častější než ten druhý, tak to "není skutečná láska", tak jsi taky dost mimo a o skutečné lásce nevíš vůbec nic.
Láska bez sexuální přitažlivosti není možná, ale současně láska nestojí jenom na skvělém sexu.
Ve všem je v životě potřeba dělat kompromisy, resp. uznávat, že každý líc má i svůj rub, že "není růže bez trní" a pokud mám stovky důvodů (a opravdu jiných, než děti nebo společný majetek, což tedy já osobně ani jedno s mým partnerem nemám), proč mi stojí za to s ním člověkem být, tak toto vše nezahodím jenom proto, že já "to" potřebuji asi 4x častěji než on.

4) Každý psycholog Ti řekne, že dělat "z lásky" (tedy abych udělala radost svému protějšku) něco, co je mi odporné, co je v rozporu s mou osobností, mým světonázorem, žebříčkem hodnot, životním stylem, temperamentem a nevím, čím vším ještě, je doslova a do písmene "přímou cestou do pekel".
Dokonce tato hloupá tendence už má i svůj název "syndrom ženy, která příliš miluje". Není to tak dávno, co jsme o tom čtla článek.
Takže pokud se mi hnusí dejme tomu BDSM, ale budu ho dělat, jenom aby byl můj milovaný spokojený, tak jsem na nejlepší cestě k tomu dopadnout velmi špatně.
Ale kdo chce kam...

5) Divila by ses, jak moc lidí ještě kolem třicítky neví úplně přesně, jaké všechny libůstky by v sexu třeba měli. Zvláště pokud člověk prodělal nějakou náboženskou či jinak konzervativní výchovu, tak se po této stránce v sobě nevyzná ani daleko později.
Si vezmi příklad našeho bývalého premiéra Nečase - kdyby si byl býval včas dokázal přiznat, že je submisivní, a zařídit se podle toho (dojít si občas za dominou, do nějakého BDSM klubu, na swingers BFSM párty apod.), tak ho to nemuselo stát křeslo předsedy vlády.
Btw - pokud se domníváš, že ta prostitutka Nagyová ho skutečně milovala či dokonce stále miluje, tak jsi naivnější, než bych kdy čekala ;-)

42 Ysanne Ysanne | 19. dubna 2017 v 16:46 | Reagovat

P.S.: Pokud mám na výběr pouze buď "ruční práci", nebo "nafukovacího panáka", je ten "panák" pořád daleko příjemnější.
Navíc se ještě spíš než o "panáka", co by mrtvě ležel, jedná o sexuálního "robota" či "otroka", kterého si naprogramuji, aby splnil přesně to, co chci
A to už vůbec nemluvím o něčem, co Ty asi neznáš - říká se tomu "kamarád s výhodami".
Lásku ve swingers hledat může opravdu jen magor - a ani ten ji tam nejspíš nikdy nenajde, ale hledat ((a najít) ve swingers "kamaráda s výhodami" možné je, a to zcela bez problému.

43 Barbora Barbora | 20. dubna 2017 v 0:34 | Reagovat

Milá Ysanne

1) Moje partnerka, která dlouhou dobu navštěvovala swingers kluby si nepřeje, abych ve swingers cokoliv s někým měla. Takže to není nějaký můj výmysl. Já osobně nevyžaduji nějakou striktní tělesnou věrnost. Potřebuji, aby jen moje dívka byla v tomto aktu ta dominantní a aby si toho ta další osoba náležitě vážila, že s ní něco mohla mít. Jinak se neříká, kdo nežárlí, ten nemiluje. Tím by se daly popsat ty případy, které tady uvádíš.

2) Já se teda dokážu dostanu dostat do stavu zamilovanosti i bez toho, abych s milovanou osobou měla sex. Nevím moc, proč tady mícháš víc věcí dohromady.

3) Četla jsem Dějiny lásky od S.K. Neumanna. Budu o tam tady psát článek. Já jsem psala o tom, že lidé jsou spolu i z jiných důvodů než jen z lásky. Dokonce historicky instituce manželství s láskou měly pramálo společného. Láska se udržovala při životě především díky ciziložství.Nikdy jsem netvrdila, že láska stojí na kvalitním sexu, ale kvalitní sex se bez lásky buduje velmi těžko.

4) K tomu asi toto: ne nadarmo se říká - láska hory přenáší. Já bych dokázala pro lásku umřít.

5) Z pohledu lásky je přeci jedno jestli Nečas nebo není předsedou vlády. Opustil ženu, kterou už nemilovat.

Poznámka k tvému P.S.: Opravdu nesnáším výrazy "kamarád s výhodami" a "dlouhodobý intimní vztah při nenarušení soukromí". Lidé mají právo na lásku a ne zůstávat v takovýchto pavztazích.

44 Ysanne Ysanne | 11. května 2017 v 15:48 | Reagovat

Báro, dokážeš pochopit, že co vyhovuje jednomu, nemusí vůbec vyhovovat druhému? A že kvůli tomu, že mně (či komukoli jinému) v partnerských vztazích a v sexu vyhovuje něco jiného než Tobě, tak že kvůli tomu takový člověk není ani "mrzák" ani "chudák" ani "blázen" ani "nemorální" ani cokoli jiného negativního, ale je pouze a jenom JINÝ NEŽ TY.

Ad 1) Jestli tě baví žít s žárlivkou, Tvá věc. Já bych žárlivce nesnesla.
Jinak představa, že můj partner v případě nevěry bude ten dominantní a jeho sexuální protějšek "bude vděčný za tu čest, že s s ním mohl vyspat", je pěkná teorie, ale obávám se, že v praxi to moc nefunguje. Pokud nejde o "institucionalizovanou nevěru", tedy placený sex nebo nějakou "kamarádku ze swingers", je poměrně vysoké riziko, že se může zamilovat - toto riziko není samozřejmě úplně vyloučeno ani u té institucionalizované nevěry (jsou známy případy mužů, kteří se zamilovali do prostitutek, i žen, které se zamilovaly do gigolů), ale je neporovnatelně nižší.
Prostě pokud nechci mít monopol na tělo člověka, kterého miluji (což já nechci), tak je z mého úhlu pohledu "institucionalizovaná nevěra" či "nevěra pod kontrolou" nejlepší řešení.

"Jinak se neříká, kdo nežárlí, ten nemiluje. Tím by se daly popsat ty případy, které tady uvádíš."
Tady ti asi nějaké slovo vypadlo, protože ta první věta nedává moc logický smysl a s tou druhou větou to už vůbec smysl nedává.
Chceš-li tvrdit, že kdo na svého partnera nežárlí (a tedy nevyžaduje striktní monogamii), ten ve skutečnosti nemiluje, tak zase je to o tom, že se pokoušíš všem lidem předepsat nějaký "jediný možný" či "jediný správný" způsob života.

Ad 2) Nepsala jsme vůbec o Tobě, uváděla jsme příklady a la "bílá Masajka" a jim podobné blběny. které jenom proto, že si s nějakým černochem či Arabem zašukají tak, jak v životě ne, si myslí, že se jedná o tu "jedinou velkou a jim předurčenou" lásku.
Samozřejmě podobní pitomci existují i mezi muži.
Prostě a jednoduše: dobrý sex je jedna věc a láska je věc úplně jiná. Někdy jedno předchází druhé (či druhé první) a pak to jde spolu ruku v ruce, ale často se také stane, že člověk, který mi vyhovuje v posteli, je pro partnerský vztah zcela nepoužitelný, nebo naopak že někdo, do koho jsem byla třeba i dlouho platonicky zamilovaná a i jako partner by mi seděl skvěle, se v posteli ukáže jako naprostý propadák.

Ad 3) Já toho S. K. Neumanna četla taky - a kromě něj jsem četla i to, z čeho zřejmě ideově vycházel, totiž "Původ rodiny, soukromého vlastnictví a státu".
Nijak nerozporuji, že v minulosti byla rodina především ekonomická jednotka, majetková a zájmová "aliance" - a samozřejmě také nikterak nepopírám, že určitě i dnes existuje mnoho manželství či partnerských vztahů "bez papíru", které drží pohromadě především či výhradně děti, společný majetek, ohledy na rodinu či další okolí ("co by tomu řekli lidi") nebo dokonce pouhá pohodlnost, kdy jsou jeden či oba prostě už líní něco ve svém životě zásadně měnit, protože to, co mají, jim sice nevyhovuje úplně na 100%, ale řídí se heslem o vrabci v hrsti.

Ad 4) Psychologové i sexuologové velmi nedoporučují "z lásky" radikálně měnit svůj vzhled, zájmy, názory či světonázor - a už vůbec za cestu do pekel považují, aby člověk dělal v posteli něco, co se mu hnusí, jenom proto, aby tím potěšil svůj protějšek.
"Já bych dokázala pro lásku umřít." - silná slova. Otázkou je, jak by ses chovala, kdyby "došlo na lámání chleba". Já naopak cynicky tvrdím, že nikdo a nic na světě nemá takovou hodnotu, abych kvůli tomu obětovala vlastní život. Ano, jistě, pokud bych to "měla spočítaný" tak jako tak, nebylo by mi proti srsti udělat nějaké velké gesto, ale pokud/dokud jsem zdravá jako řípa a mám se dobře, tak mě ani nehne, abych pro kohokoli či cokoli (sebevznešenější ideu) umírala.

Ad 5) Nečas vyměnil ženu, o které si namlouval, že ji nemiluje, za ženu, o které si namlouvá, že ji miluje - a především si naivně namlouvá, že ona miluje jeho. Realita je taková, že jí nešlo o nic jiného než jeho postavení a peníze - kdyby našla jiného stejně naivního blba, který by měl peněz víc nebo lepší postavení, bez mrknutí oka ho opustí ze dne na den.
Jinak ztráta premiérské židle není to úplně největší neštěstí, které ho potkalo - v mých očích je daleko strašlivější se takto hloupě "zaláskovat" do póvlu, který mu společensky, vzdělanostně ani inteligenčně nesahá ani po kotníky.
Prostě "bílá Masajka" v kalhotách. Ale kdo chce kam...

Pojmem "kamarád s výhodami" asi každá rozumíme něco dost jiného. Já zkrátka nejsem rodinný typ, povahou jsem dost velká individualistka a tedy spíš single, ovšem zas být úplně sama mi taky nevyhovuje. Navíc hodně, fakt hodně, ten sex potřebuji - a souhlasím s tím, že pokud se člověk miluje s někým, koho si váží a vůbec má k němu spoustu velmi kladných emocí, je to úplně jiná úroveň.
Asi ideálem je pro mě tzv. "mingle" vztah, kdy každý žijeme ve svém bytě, ale pravidelně se vídáme, sejdeme se spolu tehdy, když na to oba máme náladu. Tedy si z partnerského vztahu vybíráme co možná nejvíce ty"rozinky", zatímco běžné provozní nepříjemnosti, které jsou nejčastějším důvodem napětí a hádek, typu "kdo bude uklízet koupelnu" z našeho vztahu co možná nejvíce eliminujeme. Prostě dvakrát třikrát týdně se spolu sejdeme, povídáme si, jdeme za kulturou... a občas on přespí u mě, občas já u něj.  
"Kamarád s výhodami" je o stupínek níž, je to někdo, s kým se sejdu jednou za čas (jednou měsíčně, jednou za dva měsíce) a máme si jak stále co říct (a třeba i spolu vyrazit za nějakou tou kulturou), tak se nám to spolu líbí i v té posteli.
Muži starší 35 let, kteří by měli čas a chuť na sex každý druhý den, opravdu, věř mi, NEEXISTUJÍ.
I ti "kamarádi s výhodami", kteří by měli čas a chuť častěji než jednou za měsíc, jsou dost "nedostatkové zboží" - a to dokonce i v případě, že jsou zcela nezadaní, tedy žijí singl život. Ti, kteří mají partnerku nebo manželku, jsou po této stránce úplně marní, ti si udělají čas tak jednou za čtvrt roku max.  
Lesby to možná mají jinak - to nemůžu posoudit ;-)

45 Barbora Barbora | E-mail | 13. května 2017 v 14:01 | Reagovat

[44]: Milá Ysanne,

Prozradím ti tajemství - další článek mého blogu se bude jmenovat FAJN PÁRY VE SWINGERS KLUBECH. Na chatu klubu Bunkr, jsem totiž hodně aktivní a díky tomu jsem měla možnost si popovídat s mnoha páry, které nezapadají do mých kritických článků. Tyto páry znají můj blog a s většinou věcí zde napsaných souhlasí! I když jim pobyt ve swingers klubu z určitých důvodů vyhovuje, vidí, že celý byznys je založen na tom jak z mužů vytáhnout co nejvíc peněž a z žen vyrobit povolné sexuální hračky. Existence těchto párů se bohužel zneužívá k propagaci byznysu swingers klubů, při tom však oni tvoří menšinu návštěvníků. Proto o nich budu psát až v poslední řadě. Současně jsem se i trošku uklidnila, protože v osobní rovině jsem swingers kluby definitivně porazila, když mi moje milovaná při poslední návštěvě Bunkru řekla, že se jí už z toho prostředí dělá zle.

Ad 1) Pro mne je daleko lepší situace, když na mne milá žárlí, než když mne dává v šanc té zvěři ze swingers klubů.

Nevěra pod kontrolou je pěkný hnus. Pokud se má milá zamiluje do někoho jiného, tak ať se zamiluje. Bránit lásce je dost nefér. Sex bez lásky mne dost nebaví a navíc je většinou na dost nízké úrovni.
Je mi líto, že někdo nemůže rozvíjet partnerský sex a musí se snižovat k sexu be swingers klubu.

"Kdo nežárlí, nemiluje" je lidové moudro. Můžeš si ho vygooglit, že jsem to nevymyslela já. Prostě to většinou jde jedno s druhém ruku v ruce. Je to pravidlo pro ty, kteří milují plným srdce a něčeho jako nevěra pod kontrolou ani nejsou schopni. :)

Ad 2) to je samozřejmě smutné, ale já pokud miluji, snažím se vyplnit všechny sexuální přání partnera. Ačkoliv jsem měla za život kolem 120 sexuálních partnerů, kvlita sexu byla vždy přímo úměrná dobou strávenou s danou osobou. Primitivní prcačka mi asi nic neříká, protřebuji z toho dělat umění. Je mi prostě líto, když někdo někoho miluje, ale sexuální potřeby partnera jsou mu volné.

Ad 4) Ve svém okolí mám dost lidí, kteří kvůli lásce spolykali prášky, lehali pod koleje atd. Neříkám, že bych tohle někomu doporučovala. Já sama jsem kvůli jednomu rozchodu také uvažovala o skoku pod auto. Miluji silněji asi než ty.

Ad 5) Jak rozebíráš kauzu Nečas, tak zapomínáš na jednu věc, že ten pocit lásky má sám o sobě určitou hodnotu a může mít i větší hodnotu než nějaké premiérské křeslo atd. Je vidím, že prožíval opojný pocit lásky.

Na závěr se pouze pochlubím, že i když moje milá v jedno období byla ve swingers klubu v podstatě denně, nejvyšší frekvenci sexu zažívá až se mnou. :)

46 Ysanne Ysanne | 15. května 2017 v 21:03 | Reagovat

"Pro mne je daleko lepší situace, když na mne milá žárlí, než když mne dává v šanc té zvěři ze swingers klubů."
Pokud ti nevadí, že na tebe "tvá milá" pohlíží jako na své osobní vlastnictví, tak je to tvůj boj ;-)
Já nepatřím svému partnerovi, ale jen a pouze sobě. Takže on mě nikomu "nedává" ani "nepůjčuje", ale já si sama určuji, co dělám.
A stejně tak já nevlastním jeho, takže nemám právo vůbec uvažovat stylem, že ho někomu "dávám". Nedávám, protože není můj majetek. tečka.

"Pokud se má milá zamiluje do někoho jiného, tak ať se zamiluje."
Hm, a co budeš dělat, až tě kvůli tomu přestane chtít? Spolykáš prášky? Skočíš pod vlak?
Když ji tak strašně moc miluješ, jak bez ní dokážeš dál žít?

"Bránit lásce je dost nefér."
Já ničemu nebráním, ale prostě mi přijde zase hloupé mého partnera přímo postrkovat k tomu, aby se zamiloval do jiné osoby.
Prostě se dívám na svět realisticky, že lidi obecně a muži zvlášť nejsou monogamní, a snažit se proti tomu něco dělat je jako se snažit zabránit živelné katastrofě, třeba tornádu v oblasti, kde jsou častá. Lepší je smířit se s tím, že tornádo prostě může přijít a dřív nebo později asi i přijde, takže je dobré se na něj předem nachystat. Proto postavím svůj dům tak, aby mi ho tornádo nesmetlo - tedy ne ze dřeva, ale z bytelného šutru nebo třeba železobetonu, jako jo, asi by ten dřevěný srub s laťovou pergolou byl hezčí, ale první tornádo by nejspíš nepřežil.

"Kdo nežárlí, nemiluje" je lidové moudro. Můžeš si ho vygooglit, že jsem to nevymyslela já. Prostě to většinou jde jedno s druhém ruku v ruce. Je to pravidlo pro ty, kteří milují plným srdce a něčeho jako nevěra pod kontrolou ani nejsou schopni. :)
Ano, zase to samé - "kdo nežije jako já, je špatný, amorální, zrůda, dement atd."
Kdo nemiluje stejným stylem jako ty, ten podle tebe vůbec nemiluje.

"Je mi prostě líto, když někdo někoho miluje, ale sexuální potřeby partnera jsou mu volné."
Hm, a co jako chceš dělat s tím, že někdo přijde domů po 12 hodinách strávených v práci, nevyspaný a unavený - je fér po něm chtít, aby plnil sexuální potřeby svého partnera?
Prostě píšu to znovu, pro muže je sex fyzicky daleko náročnější než pro ženu,
Další věcí je, že rozdílná potřeba sexu je prostě vrozená danost a dělat se s ní "dá" stejně málo jako dejme tomu s tím, kolik hodin denně člověk potřebuje spát. Jsou tací, kterým stačí 5 hodin, existují ale takoví, kterým je i 9 hodin málo. Chceš snad tvrdit, že pokud někdo potřebuje spát 9-10 hodin denně, tak svého partnera, kterému stačí těch 5 hodin,  dostatečně nemiluje, protože raději spí, než by si s ním povídal?

"Ve svém okolí mám dost lidí, kteří kvůli lásce spolykali prášky, lehali pod koleje atd. Neříkám, že bych tohle někomu doporučovala. Já sama jsem kvůli jednomu rozchodu také uvažovala o skoku pod auto. Miluji silněji asi než ty."
A zase to samé - kdo nežije jako já, musí být horší než já.
Já osobně zase lidi, kteří kvůli tzv. "nešťastné lásce" páchají sebevraždy, považuji za hlupáky a slabochy, kteří to páchají především kvůli svému egu, kvůli své ješitnosti (nesnesli to, že už je někdo nechce) nebo aby se pomstili, případně doufají, že si tímto způsobem "ztracenou lásku" vydupou jako malé děcko hračku, kterou mu rodiče odmítli koupit. Byla by to jejich osobní věc, kdyby - v případě, že se jim ta sebevražda povede - nezpůsobili bolest svým rodičům, přátelům a dalším lidem, kterým na nich záleželo, a pokud se jim nepovede, tak tím zbytečně nezaměstnali  policii, záchranáře, lékaře a další lidi, kteří by (kdyby se nevěnovali jim) mohli dělat něco daleko užitečnějšího.

"Jak rozebíráš kauzu Nečas, tak zapomínáš na jednu věc, že ten pocit lásky má sám o sobě určitou hodnotu a může mít i větší hodnotu než nějaké premiérské křeslo atd. Je vidím, že prožíval opojný pocit lásky."
Obětovat tolik kvůli iluzi, která ani nebyla pravdivá? To mi přijde jako hodně hloupé.
Navíc jsem příklad Nečase původně uváděla jako ilustrativní příklad toho, že ne každý má o své sexualitě jasno před třicítkou. Uváděla jsem ho jako příklad člověka, který příliš pozdě přišel na to, že má nestandardní sexuální choutky (BDSM) a (asi kvůli své konzervativní výchově) o tom nedokázal se svou manželkou otevřeně mluvit. Kdyby o sobě věděl už v nějakých 25, že je subík, tak by si podle toho vybral partnerku, a kdyby - pokud na to přišel později - o tom dokázal mluvit se svou ženou a když by to ona zásadně odmítala, tak si občas zajít za nějakou profi dominou, "nezamiloval" by se do ošklivé tlusté prodavačky pocházející z té nejnižší společenské úrovně, v podstatě "bílé cikánky".
Prostě smutný případ dle bodu 2) - poprvé v životě mu to "někdo udělal tak, jako dosud nikdo" - a on hned ve skvělém sexu viděl životní lásku. Ve skutečnosti to byla pouhá iluze, za kterou hodně zaplatil - a ještě určitě strašně moc zaplatí. A zcela zbytečně, jenom kvůli tomu, že neumí odlišit dobrý sex od skutečné lásky.

47 Barbora Barbora | E-mail | 22. května 2017 v 2:55 | Reagovat

[46]:
Tak to pozor, moje milá mne nemá v osobním vlastnictvím. Pokud já mám věc v osobním vlastnictvím, tak jí můžu půjčovat, můžu jí prodat, můžu jí vyhodit. To je velký rozdíl oproti lásce a žárlivosti.

Zatím si nedokážu vybavit ten scénář, že by mne moje milá opustila. Uvědom si laskavě, že jsem jí vytáhla ze spárů swingers klubů, takže nemá důvod mi utíkat.

Je skutečně zvláštní jak z lidového rčení uděláš tvrzení, že všechno musí být podle mne.

Tvá smůla je, že já i po 12 hodinách práce, únavy atd. jsem schopná nastoupit a milovat svou lásku. Chápu, že osoby, jejichž sexuální potřeby jsou ignorovány se pak soustřeďují do swingers klubů, ale je to dosti nereprezentativní vzorek společnosti a ty fámy, které tam pak běží, jak obecné pravdy, jsou k pláči.

Prostě si přiznej, že by kvůli tobě vláda nepadla a přestaň závidět té Nečasové-Nagyové. :) Nechci být jízlivá, ale na prostředí swingers klubů mi dost vadí jak hodně u zadku jsou místním souložníkům osudy jejich náhodných partnerů. Nagyová je prostě žena, kterou svou přitažlivostí na muže dokázala přepsat dějiny státu, nebyla to žena, která by se nabízela zoufalcům po swingers klubech.

48 Ysanne Ysanne | 31. května 2017 v 18:04 | Reagovat

"Tak to pozor, moje milá mne nemá v osobním vlastnictvím. Pokud já mám věc v osobním vlastnictvím, tak jí můžu půjčovat, můžu jí prodat, můžu jí vyhodit. To je velký rozdíl oproti lásce a žárlivosti."

Já v tom rozdíl nevidím. Žárlivost je u mě majetnický pud. A jakmile někdo uvažuje stylem, že by svou lásku nikomu "nepůjčil" nebo "nedal všanc", tak ji prostě považuje za něco, co mu patří. Ano, třeba za něco velmi cenného, co právě proto, že je to tak moc cenné, nechce nikomu ani půjčit, ale prostě to za něco "svého" považuje.
Přístup mě i mého partnera je ten, že jak on, tak já patříme jenom sami sobě.

"Zatím si nedokážu vybavit ten scénář, že by mne moje milá opustila."

No, tak držím palce, aby se takový scénář nikdy nezrealizoval. Ne kvůli Tobě, ale nemám vůbec náladu přijet za pár let někam pozdě jenom proto, že jsi skočila pod metro ;-)

"Uvědom si laskavě, že jsem jí vytáhla ze spárů swingers klubů, takže nemá důvod mi utíkat."

Říkáš Ty, nebo ona?
Btw - co jestli je víc na chlapy než na ženský a po nějaké době bude chtít žít s mužem?

"Je skutečně zvláštní jak z lidového rčení uděláš tvrzení, že všechno musí být podle mne."

Když TY tvrdíš, že to lidové rčení je 100% pravda...

"Tvá smůla je, že já i po 12 hodinách práce, únavy atd. jsem schopná nastoupit a milovat svou lásku."

1) Jak dlouho jste spolu? Rok? Počkám si, jak ti to uspokojování každý druhý den půjde po deseti letech. Nebo třeba až vám budou za zadkem řvát dvě malý děti.
2) Lízat ženskou asi nebude o nic moc fyzicky náročnější, než vykouřit chlapa, což bych klidně zvládla každý den i po 12 hodinách práce. Takže to, že Ty po 12 hodinách práce zvládáš lízačku, není nic, kvůli čemu bys měla být nějaký sedmý div světa nebo co ;-)

90% ženských (včetně mě) má ale vztah s mužem - a u muže je k milování potřeba věc, které se říká erekce :-) A světě, div se, erekce nepřichází na povel...
Navíc už jsem to tu psala, (asi budu muset najít odkaz na ten článek Fifkové, kterou jinak jako expertku asi uznáváš) že pro muže je velmi nebezpečné, aby se snažil milovat se jenom proto, aby vyhověl své partnerce, když se na to zrovna necítí či je unavený, jelikož se tím může taky "úspěšně dopracovat" k velmi obtížně léčitelné impotenci.
Pro muže je prostě ten sex daleko méně snadná (a naopak mnohem fyzicky náročnější) věc než pro ženu. Proto taky se stále častěji objevují muži (a to jak singl, tak žijící ve vztahu), kteří před partnerským sexem dávají přednost onanii - a zdůvodňují to všichni jedním a tím samým, že pokud si to udělají sami "ručně", tak je to daleko méně namáhavé než uspokojovat ženu. Ti, kteří žádnou partnerku nemají, ji kolikrát ani nehledají (se podívej, kolik mladých mužů je dnes singl), a ti, kteří ji mají - ano, ti ji asi dostatečně nemilují, když se raději vyhoní u netu, než aby se věnovali jí.
Problém ovšem je, že ti muži, kteří nejsou sobečtí a mají snahu svou ženu uspokojovat i unavení, zas riskují tu impotenci. Takže, co si vybrat jako menší zlo???

Jo, kdybych byla lesba, tak bych to možná měla jednodušší, ale co mám dělat, když se dokážu zamilovat pouze do muže?
Mimochodem, můj partner má tolik kladných vlastností, kvůli kterým ho miluji, že to, že prostě není "sexuální mašina", co může každý druhý den, beru jako velmi drobný nedostatek, který prostě nestojí za řeč - a rozhodně ho kvůli takovémuto detailu nemíním opouštět.
Ještě navíc když není žárlivý.

49 Ysanne Ysanne | 31. května 2017 v 18:11 | Reagovat

"Chápu, že osoby, jejichž sexuální potřeby jsou ignorovány"

Moje potřeby rozhodně nejsou ignorovány, pouze nemůžu po mém partnerovi požadovat, aby mi je saturoval 4x týdně - úplně stejně jako nemůže on po mně požadovat (a ani ve snu by ho to nenapadlo po mně chtít), abych každý den coby "sova" vstávala v půl sedmé, protože on je zvyklý tak vstávat a chtěl by si třeba o víkendu takhle brzo po ránu povídat.

"se pak soustřeďují do swingers klubů, ale je to dosti nereprezentativní vzorek společnosti a ty fámy, které tam pak běží, jak obecné pravdy, jsou k pláči."

Hmm, pokud jde o ty "obecné pravdy", tak všechny průzkumy sexuálního chování jak u nás, tak v jiných zemích ukazují na to, že po určité době (po pěti a více letech vztahu) naprostá většina párů řeší problém s tím, že jeden chce o dost častěji než ten druhý.
Část párů to řeší tak, že ten, který to chce častěji, prostě onanuje, až se mu z rukou kouří, ale ne zrovna málo párů tento problém taky "řeší" nevěrou.
Když si vezmeš statistiky, kolik ženatých mužů chodí za prostitutkami, kolik bohatých paniček si platí gigoly, kolik mužů i žen je opakovaně nevěrných a jak velké procento manželství i "bezpapírových svazků" se do deseti let rozpadá, tak je asi zcela evidentní, že sexuální nesoulad přinejmenším v četnosti frekvence je prostě mezi lidmi věcí velmi běžnou.
Je to asi jako zubní kaz - není to sice nic zdravého a žádoucího, ale naprostá většina lidí s tím prostě i přes sebelepší prevenci problém dřív nebo později má a nějak ho řešit musí.
A stejně jako je věcí vkusu (popřípadě taky peněženky), jaký typ plomby (případně i korunky nebo rovnou celého nového "umělého" zubu) si kdo nechá dát, je stejně tak věcí vkusu (a popřípadě i peněženky), jestli někdo zvolí jako řešení onanii, prostitutku/gigola, kolegu/kolegyni z práce, rozvod a nalezení si jiného partnera nebo ten swingers klub.

"Prostě si přiznej, že by kvůli tobě vláda nepadla a přestaň závidět té Nečasové-Nagyové. :)"

Typicky čecháčkovská reakce - když člověk o komkoli na netu napíše něco negativního, tak to dělá jenom proto, že dotyčnému/dotyčné závidí. Pokud bych napsala, že Kalousek je lhář a zloděj, tak mu jako taky závidím?
Smím vůbec kohokoli kritizovat, aniž bych byla hned obviněná z toho, že mu závidím???

"Nechci být jízlivá, ale na prostředí swingers klubů mi dost vadí jak hodně u zadku jsou místním souložníkům osudy jejich náhodných partnerů."

Můžeš mi vysvětlit, proč by komukoli mělo na jeho náhodném spolusouložníkovi nějak extra záležet? Záleží Ti snad na číšníkovi, který Ti v restauraci donese jídlo? Zajímají Tě osudy kurýra, co Ti přivezl objednané prádlo nebo kosmetiku? Trápí Tě, co má za problémy prodavač v obchodě, kam si jdeš koupit co já vím parfém či boty?
Navíc není pravda, že nikomu ve swingers nezáleží na nikom dalším, s kým se tam potkal (přesněji spíš pravidelně potkává). Já s mým partnerem jsme si tam našli pár docela dobrých kamarádů, se kterými se nejen vídáme i mimo klub, ale naše osudy nás vzájemně velmi zajímají. Jedné kamarádce z klubu jsme třeba pomáhali se stěhováním.

50 Ysanne Ysanne | 31. května 2017 v 18:29 | Reagovat

"Nagyová je prostě žena, kterou svou přitažlivostí na muže dokázala přepsat dějiny státu, nebyla to žena, která by se nabízela zoufalcům po swingers klubech."

1) Nemusíš o Nečasovi mluvit v množném čísle, ačkoli to byl blbec opravdu tak veliký, že by vydal za několik ;-)

2)Rozvrátit stát je nějaká zásluha?
Nebo snad něco hodné obdivu?

3) Ta vláda padla jenom proto, že jsme stále necivilizovaná "postsovětská" republika. Ve slušné zemi by se nic podobného nikdy nemohlo stát.
Za prvé proto, že tam mají na státní úředníky (všechny, bez výjimky) kvalifikační požadavky, které by Nagyová nesplnila, ani kdyby použila černé magie. Tam by na úřadu vlády mohla dělat leda vrátnou, takže kdyby si právě ji chtěl premiér jako milenku vydržovat, musel by pouze ze svých vlastních peněz, nikoli z peněz daňových poplatníků.
Za druhé v civilizované zemi by si nějaká "lepší sekretářka" vůbec nedovolila, zkoušet úkolovat tajnou službu - a i kdyby si to náhodou dovolila, tak by ji pracovníci té tajné služby nejen poslali někam, ale ještě by ji udali. V civilizované zemi by si totiž něco podobného nedovolil ani ministr.
Za třetí v civilizovaných zemích prostě funguje to (co u nás kvůli 40 rokům podivného režimu bohužel ne), že totiž lidi mimo svou společenskou vrstvu valná většina (zvláště pak těch z "vyšších vrstev") nepovažuje za vhodné partnery. Pokud se s někým "pod svou úrovní" vyspí, tak ho/ji bere pouze jako lepší prostitutku/prostituta, jejichž životní osudy má za loňský sníh.
Nevěřila bys, jak velké pohoršení mezi bruselskými byrokraty vyvolal Nečasův požadavek (ještě jako ministra), aby při jednání spolu bydleli ve stejném hotelu. Jistě, nahlas (natož pak oficiálně) nikdo nic neřekl, ale co si o tom šuškali po straně, to zrovna já docela dobře vím, jelikož jsem tam v té době byla. Prostě to byla věc v civilizovaném světě nemyslitelná. Ano, je (tady v sekularizované Evropě) normální, že ministři a jiní šéfové  občas šukají své podřízené (ba dokonce i to, že v rámci rovnoprávnosti dneska taky ministryně a jiné "velké šéfky" občas mají postelovou hračku v podobě nějakého toho "kolouška"), ale je absolutní faux pas, aby někomu příliš záleželo na člověku, který svým původem, vzděláním nebo postavením stojí jednoznačně níže.  
"Pretty woman" a podobné červené knihovny jsou pouze pohádky pro dospělé, skutečný život je jinde ;-)
Btw - ve Francii dámy podobného druhu existovaly naposledy na konci 18. století - a končily pod gilotinou. A Mata Hari patrně nezpůsobila ne tak pád vlády, ale ani za tu neúspěšnou ofenzivu nejspíš vůbec nemohla - a stejně skončila před popravčí četou.

4) Bodejť by Nagyová a jí podobné pzlatokopky chodily do swingers klubů, tam se přece souloží zadarmo :-D
Jestli ty obdivuješ ženy, které souloží za peníze či jiné výhody, tak já tedy ani omylem.
Mimochodem, není to proti principům feminismu, pokud si žena vydělává (případně postupuje v kariéře) jenom prodejem svého těla? Neměla by náhodou využívat svých intelektuálních schopností - stejně jako muž - a pokud je nemá, tak je holt jenom spravedlivé, aby to nedotáhla nikam daleko?
Fakt je "feminismus" v Tvém pojetí volajaký čudný - zlatokopka je příklad hodný následování, zatímco žena, která si zašuká zadarmo proto, že  ji to baví, je hodná odsouzení. Ne náhodou rovnou ukamenování???

5) COŽ JE NEJPODSTATNĚJŠÍ:
Nagyová-Nečasová je v této debatě zcela irelevantní, podstatné je to, že Nečas prostě - kvůli své nábožensky konzervativní výchově - ne ve 30, ale možná ještě ani ve 40 neměl ani trochu jasno o všech svých sexuálních libůstkách. Takže není pravda, že každý (jak kategoricky tvrdíš Ty) musí mít dávno před třicítkou jasno v tom, jestli náhodou v sexu není na BDSM či cokoli jiného ne zcela "standardního", ale naopak spousta lidí tyto věci zjistí třeba až kolem čtyřicítky nebo padesátky. Opravdu jenom kvůli takové libůstce mají zahodit vztah s někým, koho milují, jsou s ním vcelku šťastní a spokojení a prožili s ním půl života?

A znovu se ptám, opravdu považuješ za lásku to, že člověk zažije v posteli něco, co nikdy před tím nezažil?
Fakt sympatizuješ se všemi těmi blběnami, co konvertují k islámu proto, že jim to nějaký Ahmed nebo Mustafa udělá tak, jak to ještě u žádného kluka nezažily?
Podle mého je sex určitě velice důležitou součástí života, ale život se netočí jenom kolem něho a bez debaty existují hodnoty, který by se dobrému sexu obětovat NIKDY NEMĚLY.
Tečka.

P.S.: Měla bych pro Tebe takový neotřelý až provokativní návrh - co si konečně přečíst "Pravidla českého pravopisu"? Aspoň trošičku... :-D
Přestaň s Nagyovou sympatizovat proto, že jsi nevzdělaná úplně stejně, a místo toho se raději dovzdělej. Na rozdíl od ní na to možná máš ;-)

51 Barbora Barbora | E-mail | 1. června 2017 v 22:42 | Reagovat

[50]: Milá Ysanne,

z tvého rozsáhlého textu mne nejvíc zaujalo:

Za třetí v civilizovaných zemích prostě funguje to (co u nás kvůli 40 rokům podivného režimu bohužel ne), že totiž lidi mimo svou společenskou vrstvu valná většina (zvláště pak těch z "vyšších vrstev") nepovažuje za vhodné partnery. Pokud se s někým "pod svou úrovní" vyspí, tak ho/ji bere pouze jako lepší prostitutku/prostituta, jejichž životní osudy má za loňský sníh.

V tom se ideově totiž dost lišíme a proto těžko hledámě společnou řeč. Já jsem pro svobodu v lásce, pro tebe je důležité především získat partnera ze stejné společenské vrstvy. Jakou roli má mít přitom láska, to nepopisuješ, ale většinou se o ní vyjadřuješ jako o hrozbě. Pak samozřejmě takové parnterství nemusí dosahovat dostatečného sexuálního uspokojení pro oba. Swingers či nevěra jsou pak způsoby, jak to řešit.

Vztah ale naopak založený na lásce dává dobrý základ pro sexuální rozvoj, hledání všech libůstek partnera a snahu o jejich co nejvyšší naplnění.

Láska může vznikat různými způsoby a na jejím počátku vůbec nemusí být sex. V mém případě dokonce bylo nejdříve vyznání a až pak sdílení lože. To o čem píšu, je právě ten rozvoj milostných schopností v průběhu vztahu. To je i příběh mé lásky. Na začátku jsme se jen tak oťukávaly a pak až zjišťovaly, co nám všechno může náš vztah nabídnout v sexuální oblasti a stále jsme nevyzkoušely vše, o čem uvažujeme, že chceme vyzkoušet.

52 Ysanne Ysanne | 19. června 2017 v 15:33 | Reagovat

Milá Báro,
pořád se nemůžeme domluvit proto, že každá vnímáme lásku úplně jinak.
Já "hormonální poblouznění" ani sexuální přitažlivost za lásku nepovažuji - a považuji za nesmírnou chybu, ba přímo velké nebezpečí pro jednotlivce i společnost, pokud někdo na takovémto poblouznění či přitažlivost staví svůj život. Já prostě na "osudovou lásku na první pohled" absolutně nevěřím - a dokonce jsem toho názoru, že všechny ty "velké lásky", které známe z literatury, jako Tristan a Isolda, Romeo a Julie, Manon Lescaut a rytíř des Grieux, Taťána a Evžen Oněgin, Anna Karenina a Vronskij apod. vůbec nejsou příběhy o velké lásce, ale o velké zamilovanosti, velké naivitě a velkých iluzích (z jedné či z obou stran). Všecky tyto příběhy tudíž zcela zákonitě musely pro jednoho nebo pro oba dopadnout tragicky, protože tady nešlo o cit, na které by se dal vybudovat nějaký vztah, natož pak nějaká budoucnost.
A pokud někdo páchá sebevraždy nebo něco podobně pošetilého z důvodů "velké lásky" z rodu těch výše uvedených, tak to opravdu považuji za ulimátní zlo - a v podobné "lásce" opravdu vidím riziko, ba přímo odpornou hrozbu, které je dobré a žádoucí co možná nejvíce eliminovat.

Víš, s člověkem, který pochází ze stejné sociální vrstvy, má člověk společných strašně moc věcí, je to taková zcela nepostřehnutelná pavučina kolikrát i zcela nepatrných detailů, které člověku za normálních okolností ani nepřijdou na mysl, ale až když úplně či zčásti chybí, tak najednou vidí, jak moc jsou vlastně důležité.
Poté, co jsem třikrát v životě měla dlouhodobý vztah s mužem pod svou společenskou úrovní - a vždycky to dopadlo špatně, ačkoli jsme měli oba velmi srovnatelné vzdělání i výši IQ, ba dokonce i hodně společných zájmů, jsem nesmírně šťastná, že jsem konečně našla někoho pro mě po stránce fyzické nesmírně přitažlivého z takřka totožného prostředí, ve kterém jsem vyrostla já sama.
Víš, můj názor na lásku je ten, že zkrátka rozum a instinkt musí být v maximální rovnováze. Pokud je jednoho víc než toho druhého (nebo dokonce to druhé chybí úplně), tak je to prostě vždycky špatně. Vztah založený pouze na rozumu, kde chybí či je výrazně potlačená "chemie", je samozřejmě o ničem, ale vztah, kde "chemie" a vzájemná přitažlivost sice funguje skvěle, ale jinak ti lidé mají rozdílné zájmy, vzdělání, vkus, světonázor a životní styl, taky nemá absolutně žádný smysl. Navíc jsou věci, které jsou v podstatě v dospělosti už nenaučitelné - pokud je člověk do sebe tak nějak zcela "automaticky nevstřebá" v dětství a mládí, tak je už nezíská nikdy, protože i kdyby se snažil sebevíc, vždycky bude vidět, že jsou mu v podstatě cizí, že je má tak nějak "uměle naroubované". Těžko se to popisuje, ale např. tančit vídeňský valčík s mužem mojí společenské úrovně je o něčem úplně jiném, než jej tančit s mužem, který se "narodil v pastoušce". Takový i kdyby měl čtyři univerzity, IQ 150 a byl to k tomu mistr republiky ve společenských tancích, tak prostě něco mi tam bude vždycky chybět. Co "něco", to prostě definovat neumím - a před svým současným vztahem jsem ani netušila, že mi to tolik chybělo.
Ano, člověka, jehož rodiče byli nějací   pomocní dělníci, a on se vlastními schopnostmi a pílí vypracoval na dejme tomu univerzitního profesora, si můžu nesmírně vážit, můžu ho velice obdivovat, pokud mě fyzicky přitahuje, můžu se s ním i vyspat, můžu ho mít třeba i jako toho "kamaráda s výhodami", na jehož osudu mi záleží, ale dnes už vím, že takového muže nemůžu skutečně milovat - a ve svém vlastním zájmu bych si toho měla být vždycky vědomá a tedy se do nikoho podobného v životě nezamilovat, jelikož pokud to udělám, budu ve finále vždycky jen nešťastná.
Škoda jen, že jsem tuto věc nevěděla ve svých 20 - ušetřila bych si hodně průšvihů i slz.        

A jen tak na okraj - mě na to odpovídat nemusíš, ale zkus aspoň sama sobě poctivě a do detailů odpovědět na otázku, jak dlouho s tou svou "životní láskou" jsi a co kromě skvělého sexu vás vlastně spojuje.
A hlavně - moc se těším na to, jak budeš o této své lásce mluvit za pět, šest, deset let. Jestli to v té době vůbec ještě bude tvoje láska ;-)
Až i po deseti letech se spolu budete milovat každý druhý den a budete si 100% věrné, teprve pak máš právo nějaké páry pohrdavě odsuzovat jako "zoufalce", "tragédy" či "mrzáky".
Jestli bude tento tvůj blog existovat i v roce 2025, tak jsem opravdu velmi zvědavá, co o swingers zde v té době budeš psát za články...

A mimochodem - až kvůli své lásce obětuješ tak moc, kolik jsem obětovala já, máš právo mě soudit, zda miluji moc či málo.

Vůbec bys neměla soudit lidi, které neznáš a o jejichž životě nic nevíš. To, že někoho potkáš v klubu a je ti buď sympatický, nebo naopak více či méně nesympatický, ještě vůbec neznamená, že o něm skutečně něco víš.

53 Ysanne Ysanne | 19. června 2017 v 15:49 | Reagovat

A fakt se snaž aspoň trochu pochopit, když jako ženská, co má v posteli jinou ženskou, se do toho nikdy vcítit nemůžeš umět ani omylem, že pro muže je ten sex opravdu fyzicky dosti náročný a že erekce je záležitost nesmírně křehká, že stačí únava nebo psychická nepohoda a mimo chemických preparátů typu Viagra tu erekci nevyvolá vůbec nic. A sebevětší láska i sebevětší snaha na tomto faktu nezmění vůbec nic. Bohužel :-(
A taky bys konečně mohla pochopit, že stejně jako mají lidé "od přírody" nestejně velkou potřebu spánku či jídla, mají i nestejně velkou potřebu sexu. Asi by každému přišlo velmi pošetilé tvrdit, že pokud jeden z dvojice potřebuje spát devět hodin denně, zatímco druhému pět hodin stačí bohatě, tak že se kvůli této věci ti dva nedostatečně milují či že to není "pravá láska". Stejně tak by si asi každý poklepal na čelo, pokud bys mu začala kategoricky tvrdit, že pokud jeden potřebuje šest knedlíků, aby se cítil najezený, zatímco druhý má pocit přejezení už po třech, tak že je to jasný důkaz toho, že se ti dva "skutečně nemilují".  
A JÁ NĚJAK NEVIDÍM DŮVOD, PROČ BY SE POTŘEBA SEXU MĚLA NĚJAK ZÁSADNĚ LIŠIT OD POTŘEBY SPÁNKU NEBO JÍDLA. Je to pouhá fyziologie, nic víc, která s city nemá společného nic.

54 barboramilujici barboramilujici | E-mail | 25. června 2017 v 19:40 | Reagovat

Milá Ysanne,

v podstatě představuje tu typickou swingerku, tak jak si jí tady představuji. Píšu, že svět swingers se děsí lásky, a ty mi to tady v podstatě potvrzuješ. Takže všechno já pojmenovávám správně.

Jinak reaguješ na věci, které jsem ti už jednou vyvracela. Já o žádné "osudové lásku na první pohled". Za prvé nikdy jsem nijak nekomentovala "lásku na první pohled", to prostě přijít může a nemusí, je to jen popis toho jak láska vznikla a nic z toho neplyne. Ten vztah může být silnější či slabší, je to podle mne fuk. Co se týče "osudové lásky" o tom už vůbec nepíšu, naopak snažím se propagovat lásku co nejvolnější, která nepotřebuje být uměle prodlužované. Pokud má někdo lásku na celý život, má prostě jen štěstí. Dnes se mne spolubydlící ptala, jestli má jít do vztahu s mužem, který je zasnouben s dívkou, se kterou už 6 let chodí. Samozřejmě, že jsem jí poradila, ať do toho jde, protože pokud jí už několik dnů svádí, nemá smysl se ohlížet na jeho vztah, který je dle všeho už vyhaslý.

Jsi mimochodem další návštěvnice swingers, která bude mít radost, pokud skončí můj vztah jako sexuální tragedie po 5, 6 či 10 letech, tak jak to postihlo většinu návštěvníků swingers klubů. Tak to teda pěkné tůdle. Já mám totiž velkou výhodu, že tento můj boj s neduhy swingers šíleně posiluje náš vztah a mé odhodlání v něm pokračovat. Moje láska, její síla se tak nějak stala nedílnou součást boje proti sexuální marnosti swingers klubů. Především si nemyslím, že jsme spolu díky skvělému sexu. Na prvním rande mi bylo oznámeno, že sex je pro vztah důležitý, a tak se snažím, aby moje slečna byla spokojena. A jak vypadal náš první sex? Bylo to dost zoufalé, protože jsme se ještě pořádně neznaly a byly jsme v bodě nula. Skvělý sex přišel s tím, jak se vztah dál budoval a přibývaly zkušenosti.

Vcítit se teda nemohu do situace člověka, který dokáže sex srovnávat se spaním nebo s jídlem. Mám dost často i problém s tím, jak se lidé ve swingers klubech o sexu baví. Jako by to nebylo vůbec nic výjimečného, jako kdyby to bylo na úrovni vynášení odpadků. Proto tam taky ten sex vypadá, jak vypadá. Mimochodem muži, který se dokáží milovat každý den opravdu existují, akorát jejich partnerky asi těžko potkáš ve swingers klubu :) viz článek http://www.dama.cz/laska-a-vztahy/monika-41-mame-sex-kazdy-den-uz-dvacet-let-23347

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama